znak oddílu AKCE |  ROK 2008 |  ROK 2007 |  ROK 2006 |  ROK 2005 |  ROK 2004 |  ROK 2003 |  ROK 2002 |  KNIHA NÁVŠTĚV |  Aktualizováno :

VYSOKÉ TATRY - Slovensko  - 27. 6. - 14. 7. 2008
úterý 1. července 2008
pátek  |  sobota  |  neděle  |  pondělí  |  úterý  |  středa  |  čtvrtek  |  pátek  |  sobota  |  neděle  |  pondělí  |  úterý  |  středa  |  čtvrtek  |  pátek  |  sobota  |  neděle  |  pondělí

     TRASA : Vyšné Hágy = Tatranská Polianka - Rozcestí na Velickom mostě - Rozcestí Velická poľana - Sliezsky dom - Rozcestí pod Slavkovským štítom - Hrebienok - Starý Smokovec = Vyšné Hágy.
     POČASÍ : zataženo a místy slunečno. Večer slunečno.

V úterý 1. července 2008 vstáváme jako každý jiný den v 7 hodin. Provádím ranní hygienu a snídáme. Do batohů si balíme všechny potřebné věci, svačinu a pití. To se dnes Mirkovi nepovedlo. Místo cukru nám dopřál sůl. Některým to nevadí a slané pití si berou. Ostatní dostávají nové. Dnes je chladněji a pod mrakem. Proto si bereme ještě každý bundu. Odcházíme na električku. Někteří se pro ni musí ještě vracet pro bundu, protože neposlouchají pokyny. Električka nás odváží do Tatranské Polianky. Zde se vydáváme po zelené značce. Vpředu jdou tradičně Kamilka a Honzík, kteří nám udávají tempo. Asi po hodině docházíme k Rozcestí na Velickom mostě. Chvíli odpočíváme a vydáváme se dle podél Velického potoka. Další naše zastávka je na Rozcestí Velická poľana. Odtud je již pěkně vidět Sliezsky dom. Rychle spěcháme k němu. U Slizského domu svačíme, odpočíváme a dáváme si razítka. Odpočati vyrážíme směr Hrebienok. Cestou nás provází červená značka. Jdeme asi hodinu a přicházíme na Rozcestí pod Slavkovským štítem. Na označníku je napsáno 15 minut Hrebienok. To hodně potěšilo Honzíka, který vyrazil dopředu a velkou rychlostí spěchal na Hrebienok. My si cestou mysleli, že již nemůže, ale opak byl pravdou. Na Hrebienku jsme co by dup. Svačíme, dáváme si razítka a vyrážíme do Starého Smokovce. Cestou vidíme dva vozy nové pozemní dráhy. Ve Starém Smokovci si dáváme razítko a kupujeme nanuky. Osvěženi nanuky jdeme na električku, která nás odváží do Vyšných Hágů. Mirek nám chystá obědovečeři a my se jdeme sprchovat. K jídlu máme polévku s játrovými knedlíčky. Další chod se skládá z knedlíku, vařeného vajíčka a koprové omáčky. Po jídle využíváme pěkného večera a jdeme ještě na hřiště. Spát jdeme jako vždy kolem 21 hodiny.

Klikni a uvidíš další fotografie
     Budíček zazvonil okolo sedmé hodiny ranní a dále následovala snídaně. Vyvstala nám otázka kam dnes? Obloha nám naznačovala, že na vršky dnes ne. Mraky obklopovaly vrcholky hor, jakoby je objímaly. Do lahví jsme "natankovali" pití, do batohů naložili svačinu, obsahující několik chlebů, salámy a okurky a mohli jsme vyrazit na zastávku električky.
     Električka nás dovezla na zastávku Tatranská Polianka a odtud nás čekalo dvouhodinové stoupání. První odpočinek jsme si dopřáli asi po hodině chůze, napili jsme se a posilnili tatrankou, energií zbalenou na cesty. Dále jsme pokračovali do kopce a asi po další hodince se nám obejevil náš určený cíl.
     Já jsem Vám, teď jsem si uvědomila, neprozradila, kam jsme to šli. Naším cílem byla budova, Sliezky Dom. Zde jsme poprvé za túru vytáhli chleby a salámy a dali se do jídla. Protože, jsme byli vyhladovělí, snědli jsme svačinu co by dup. V Sliezkem Domě jsme si dali do našich notýsků turistické razítko.
     Poté jsme se vydali směrem Hrebienok. Přestože byla cesta houpavá, z kopce do kopce, prošli jsme ji relativně rychle. Samozřejmě co je relativní? Tím bych se ale nezaobírala, to není v tomto případě důležité. Asi 15 minut před Hrebienokem nás zastavil rozcestník, kde jsme podpořili pitný režim a někteří dobili energii sušenkami. Čtvrthodinová cesta na Hrebienok, pod "vedením" Honzíka, utekla rychle a my se mohli pustit do další svačiny.
     Náš výlet se pomalounku chýlil ke konci. Zlehka jsme se spouštěli po turistické cestě do Starého Smokovce. Tady jsme doplnili cukry zmrzlinou a někteří nakoupili zásoby dobrot. Počkali jsme si na električku a ta nás dovezla až do Vyšných Hágů. Toť konec našeho výletu.
     Na to, jak nám ráno počasí mráčky vyhrožovalo, výlet dopadl výborně, protože sluníčku se povedlo mráčky odehnat a tak nám mohlo svítit na cestu.

Napsala Jana