Sobota 2. 3. 2002 :
Hradec Králové > Choceň > Valašské Meziříčí - Frenštát pod Radhoštěm - chata KČT (ubytování) - odpoledne soutěž na poznávání města.
Neděle 3. 3. 2002 :
Chata KČT - Frenštát pod Radhoštěm > Ráztoka > Pustevny = Radegast = Radhošť = Radegast = Pustevny = Ráztoka > Frenštát pod Radhoštěm - chata KČT.
mapka
Pondělí 4. 3. 2002 :
Chata KČT - Frenštát pod Radhoštěm >Ráztoka > Pustevny = chata Martiňák = Pustevny = Ráztoka > Frenštát pod Radhoštěm - chata KČT.
mapka
Úterý 5. 3. 2002 :
Chata KČT - Frenštát pod Radhoštěm > Rožnov pod Radhoštěm - Valašský skanzen - motorest Eroplán > Pindula - Velký Javorník - Frenštát pod Radhoštěm - chata KČT.
mapka
Středa 6. 3. 2002 :
Chata KČT - Frenštát pod Radhoštěm > Kopřivnice - muzeum Tatry - Fojtství - Bílá hora - Štramberská trúba - jeskyně Šipka - Štramberk > Frenštát pod Radhoštěm - chata KČT.
mapka
Čtvrtek 7. 3. 2002 :
Chata KČT - Frenštát pod Radhoštěm - bazén - chata KČT.
Pátek 8. 3. 2002 :
Chata KČT - Frenštát pod Radhoštěm >Frýdlant nad Ostravicí - Malenovice - Hradová - Ivančena - Lysá hora - Ondrášovy díry - U Veličků - Ostravice > Frýdlant nad Ostravicí > Fřenštát pod Radhoštěm - chata KČT.
mapka
Sobota 9. 3. 2002 :
Chata KČT - Frenštát pod Radhoštěm > Valašské Meziříčí > Pardubice > Hradec Králové.
Výlet na Lysou horu - článek od Nutelína
Je pátek ráno a my se vydáváme na náš poslední výlet na letošních jarních prázdniny, které jsme strávili v Beskydech ve Frenštátu pod Radhoštěm. K snídani jsme měli chléb s nutelou a čajem. K svačině jsme si udělali chleba se sýrem a salámem. Po snídani jsme pomalu odešli na vlak, který nás zavezl až do Frýdlantu nad Ostravicí odkud jsme už museli jít po svých. Na ukazateli bylo Lysá Hora 11 km (tur. chata). Cesta ze začátku byla po rovině, ale pak už se šlo jen a jen do kopce, co by jste taky čekali vždyť jsme šli na nejvyšší horu Beskyd. Ze začátku jsme šli po asfaltové cestě, hliněné, šutrové, a nakonec po zasněžené která nás zavedla až nahoru. Vrchol už byl vidět z dálky, ale ze začátku byla mlha, ale pak svítilo slunce. Když jsme se konečně vyškrábali na vrchol, tak se nám naskytl pěkný výhled do okolí, který byl nádherný, ale to zajímalo jenom někoho. Nejlépe byly vidět vrcholky Tater na Slovensku. Když jsme se dokoukali na tu krásu, tak jsme šli do chaty. Zde jsme si dali razítka, koupili tur. známku a každý dostal čaj a polévku. A nakonec jsme dostali ještě valšár a jůrovalšár. Venku jsme si ještě udělali společnou fotku a pomalu jsme scházeli. Cesta byla trochu umrzlá a připomínala bobovou dráhu. Cestou jsme si dali párkrát na hubu (ovšem jen ti co ji mají). Za nedlouho jsme byli u altánku, kde jsme se rozhodli, že se rozdělíme na 2 skupiny. Jedna si šla koupit tur. známku do nějaké osady a druhá šla rovnou na vlak. Když jsme přišli k Veličkům tak se to tam jmenovalo. Tak jsme se chvíli dobývali na zavřené dveře, ale nikdo neotevřel. Po chvilce přiběhla paní a otevřela nám. Koupili jsme si tur. Známku, dali si razítko a šli dál. Vzali jsme to přes kopec a napojili se na cestu, která nás zavedla do Ostravice na vlak. Zde jsme si koupili známky a šli na nádraží. Vlak nás zavezl do našeho přechodného domova. Navečeřeli jsme a šli spát. Ráno jsme si zabalili věci, najedli se, uklidili po sobě borde, který jsme vytvořili během týdne a jeli domů.